Karel Daniel Rád bych za redakční radu komorového periodika poděkoval profesoru Holubovi za jeho trvalý zájem o obor, o toto téma zvláště a samozřejmě i za trpělivost při vyhledání veřejně dostupných zdrojů Českého statistického úřadu. Redakční rada samozřejmě nemůže a ani nechce nijak komentovat spolehlivost údajů Českého statistického úřadu či samotný obsah článku, nemůže však ani nepřiznat jisté rozpaky, které byly znát po pečlivější úvaze nad tímto materiálem. Zdrojem údajů jsou pouze zemědělské subjekty od uvedené prahové velikosti. Údaje nejsou konfrontovány s údaji pocházejícími od veterinárních subjektů – poskytovatelů služeb, a nezdá se, že by byly konfrontovány ani s údaji národní kompetentní autority pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Budeme-li vycházet z defi nice v úvodu článku: „…v souladu se statistiky ostatních členských států EU je označuje jako služby poskytované kvalifi kovanými veterináři na veterinárních klinikách, v ambulancích, na farmách, v ohradách, útulcích nebo doma, v soukromých konzultačních a operačních sálech, v sanitkách pro nemocná zvířata či jinde s tím, že sestávají ze zdravotní péče a kontrolních vyšetření zvířat užitkových, zvířat v zájmových chovech, z klinickopatologické a jiné diagnostické činnosti týkající se zvířat, ze sanitní činnosti související s pohotovostní službou a transportem nemocných zvířat a z laboratorních zkoušek vzorků ze zvířat“, nezbývá než přinejmenším vyjádřit obavu, že uváděné údaje jsou pouze deklaratorními údaji segmentu chovatelů zvířat „na farmách a v ohradách“, bez jakékoliv křížové verifi kace a bez zřetele na obrovský segment veterinární péče u „companion animals“, tedy psů, koček, koní, fretek a dalších druhů zvířat – přátel člověka.
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
