Vážení kolegové a kolegyně! Jako většina z nás jsem i já v Komoře od jejího zrodu. Nepatřím ke kmetům a práce ve státní správě mě spíše jen „lízla“, nicméně něco pamatuji. Jeden by řekl, že dobu kvasu máme už za sebou. Jenže… Všechno je úplně jinak. Každý se zabýváme jen těmi „svými“ problémy a to, co se děje „někde nahoře“ už bereme pouze jako kulisu života, kterou nelze ani dost málo ovlivnit. Tím nemyslím naši nejvyšší politickou scénu, ale tu „naši“, veterinární!!! Stále méně úsměvné mi přicházelo „hašteření“ okolo petpasů, přečtení posledního čísla komorového věstníku mi ale opravdu vyrazilo dech! Vlastně už to začalo článkem Dr. Rychlíka v č. 2/09, ve kterém napsal: „…od 1. 1. 2009 vstoupil v platnost nový systém registrace petpasů… Mám již dost ohlasů, téměř všechny jsou negativní a zjednoduším- li jejich obsah, vyplývá z nich, že bylo zcela zbytečné stávající systém vyměnit za nový… To je NEDOROZUMĚNÍ.“ A v duchu barevné reklamy, která následuje hned za těmito řádky: „KOMORA PRACUJE PRO VÁS – PRACUJTE PRO SEBE“, nám dále vysvětluje, že nový systém přece není pro to aby nám usnadnil registraci, nebo nedejbože zpětné vyhledávání, ale pro NAPLNĚNÍ POŽADAVKU ZÁKONA. Kterýmžto vysvětlením to celé „postátnil“… Vysvětlení vskutku hodné Járy Cimrmana: „Nemusí se vám to líbit, můžete s tím dokonce i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat…“ Jestliže stát svěřil Komoře správní agendu, nechápu, proč by Úřad pro hospodářskou soutěž měl Komoru napadnout za to, že si za to nechá zaplatit, to by musel napadnout i všechny magistráty a městské úřady za kartelovou dohodu při vybírání poplatků za registraci SPZ. I kolega Rychlík připustil, že to něco bude stát, no pochopitelně, nežijeme ani ve vzduchoprázdnu a zaplať pán bůh ani v komunismu či utopickém socialismu. Nevím, že tento úřad kdy napadl ČMKU za to, že vybírá poplatky za registraci štěňat, bohužel ta registruje jen psy a to ještě pouze „papírové“. Také nechápu, proč jsme se tak velkodušně vzdali možnosti vést centrální registr zájmových zvířat, přineslo by to peníze do pokladny, které tam musíme každoročně „v potu tváře“ s krvácejícím srdcem vkládat. Navíc, pas může majitel ztratit i 10x za život zvířete, ale čip má zvíře pouze JEDINÝ, takže ta registrace pasů mi oproti registraci čipů přijde trochu „out“… Asi jsem pomaleji chápající (asi jako celá řada dalších kolegů), takže mi stále nedochází, proč se vymýšlí nový systém, když už na trhu fungující systém je a docela chápu, že ho chce softwearová firma zaplatit. Taky si vzpomínám jak dopadl ryze komorový veterinární program…, takže jestli není lépe koupit něco od firmy, která už do vývoje něčeho podobného vložila své investice, zkušenosti a čas a má určitý náskok, také se dá předpokladat i určitá kontinuita vývoje, než lepit za pochodu něco úplně nového. Předpokládám, že kolega Rychlík si také raději koupil a jezdí ve značkovém autě než na trakači vlastní výroby… Při čtení článku v č. 5/09 „Registrace petpasů a čipů“, jehož autorem je pan Mgr. Rexa jsem nepochopil, jestli obsah tohoto článku mám brát jako stanovisko předsednictva KVL. Pokud ano, očekával bych i nějaké obsáhlejší vysvětlení anebo odůvodnění. Pokud jsme totiž připustili vytvoření několika komerčních databází čipů, které spolu ani nekomunikují, popíráme všechno, co jsme svým klientům doposud slibovali, totiž že se díky čipu nalezeného zvířete BEZ PROBLÉMŮ dohledá majitel. Je to možná hořká pilulka, ale přece nemůžeme chovatele jen tak „hodit přes palubu“, nějaká kontinuita musí být a my jsme povinni ji chovatelům zajistit, to přece není jejich problém, že se Komora nebyla schopna domluvit s Národním registrem a obávám se, že to ani Komoře neprojde, v tom „lepším“ případě to bude „jen“ velká ostuda. Předsednictvo Komory tímto svým rozhodnutím také „háže přes palubu“ i své členy a nechá je, ať se v tom vymáchají sami, protože ti klientům při čipování jejich psa anebo dokonce celého vrhu vysvětlovali, jak snadné bude daného jedince identifikovat (což pas rozhodně neumožňuje). Pas totiž svým číslem a také způsobem výroby dává najevo, že je unikátním tiskopisem, ale nic víc a jak víme „papír snese všechno“ i když má vodotisk. Tímto postupem utrpí dobré jméno Komory a všichni, kdo ji představují – tedy my VŠICHNI. To, že je „schweinerei“ ve státním systému, ještě neznamená, že po vzoru starých aparátčíků musíme taky „přiložit ruku k dílu“ a vydatně tomu pomáhat. Kolegové, PROSÍM, PROBUĎTE SE!
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
