E. Štěpánková, V. Duchková, D. Adamovič O tom, že když dva dělají totéž, není to totéž
Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se zakládá písemnou pracovní smlouvou. Pracovní smlouva má určité obligatorně zákonem stanovené náležitosti, které musí být dodrženy. Předně je to povinná písemná forma a povinnost zajistit jedno vyhotovení pro zaměstnance. V této smlouvě pak musí být stanoven druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Za řádně vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda či plat.
Od roku 2008 operuje náš právní řád s pojmem „superhrubá mzda“. Pod tímto souslovím si můžeme představit hrubou mzdu zvýšenou o tzv. vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele. Zaměstnavatel odvádí 25 % ze mzdy zaměstnance na sociální pojištění, které v sobě zahrnuje příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské a důchodové pojištění, a dále 9 % ze mzdy zaměstnance na zdravotní pojištění. Ze superhrubé mzdy se dále vypočte daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Její výše je 15 % superhrubé mzdy. Daň je odečtena z hrubé mzdy. Za splnění podmínek daných zákonem lze měsíční zálohu na daň z příjmu ponížit o slevu na poplatníka daně, v současné době 1970 Kč/měsíc.
Z hrubé mzdy dále odpočteme sociální (6,5 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy.) Po odečtení všech povinných odvodů, tj. daně a pojistného placené zaměstnancem, dostáváme čistou mzdu. Dále stručně charakterizujeme osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). OSVČ představuje pro české úřady osobu, která má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti.
Podnikatelem je podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, osoba zapsaná v obchodním rejstříku, živnostník, podnikatel podle zvláštních právních předpisů – např. veterinář, advokát, daňový poradce atd., nebo osoba provozující zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Za jinou samostatnou výdělečnou činnost považujeme příjmy z práv duševního vlastnictví, příjmy znalce, tlumočníka či z činnosti insolventního správce. Jak určí OSVČ odvody pojistného? Z tzv. vyměřovacího základu, který je stanoven ve výši 50 % čistého příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Od 1. ledna 2010 je stanovena maximální výše vyměřovacího základu. Z vyměřovacího základu musíme odečíst 29,2 % na sociální pojištění a 13,5 % na zdravotní pojištění. Platba nemocenského pojištění není pro OSVČ povinná. Vztahy mezi OSVČ jsou v praxi řešeny formou smluv uzavřených na základě obchodního zákoníku. Typicky lze v těchto případech uzavírat smlouvy o dílo či jiné i tzv. nepojmenované smlouvy, například smlouvu o poskytování služeb apod. Zůstaneme-li u smlouvy o dílo, která je obchodním zákoníkem upravena výslovně jako jeden ze smluvních typů, i ta musí mít, podobně jako smlouva pracovní, určité předepsané náležitosti. Musí obsahovat určení smluvních stran, vymezení díla (popřípadě předmětu díla) a samozřejmě určení ceny, popřípadě jen vymezení způsobu jejího určení. Naopak stanovení doby plnění nepovažuje obchodní zákoník za podstatnou náležitost. Tolik k teorii a nyní ale zpět k dotazu. Z výše uvedeného je patrné, že veterinární technik může pro tazatele, veterinárního lékaře, pracovat na základě pracovní smlouvy uzavřené podle zákoníku práce nebo pro něj může vykonávat činnost jako OSVČ na základě smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku. Žádná mezivarianta jako „pracovní vztah OSVČ“ nemůže platně existovat.
Rozhodnout se pro některou z forem spolupráce není jednoduché. Je nutné si uvědomit nejen náklady s tím spojené, viz výše popsané odvody pojistného, ale i rizika případné kontroly ze strany fi nančního úřadu či úřadu práce. Pokud by totiž úřad zjistil, že činnost konkrétního živnostníka, veterinárního technika, najatého na základě obchodněprávní smlouvy má charakter závislé činnosti, tzn. že by OSVČ vykonávala práci v podřízeném postavení vůči druhé OSVČ, že by práci vykonávala pouze osobně, podle pokynů veterinárního lékaře, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu v práci, v pracovní době, na jeho pracovišti, na jeho náklady a na jeho odpovědnost, hrozí riziko posouzení výkonu takové činnosti jakožto zastřeného pracovního poměru (tzv. švarcsystém). Dokonce může být přihlédnuto ještě k tomu, zda vykonává práci pro jednu či více OSVČ a zda ji vykonává opakovaně. V takovém případě může být ze strany úřadu práce udělena pokuta až 300 000 Kč, fi nanční úřad pak může přistoupit k doměření daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti včetně dalších souvisejících sankcí jako penále a úroku z prodlení. Abyste se nedostali do nesnází, které vás mohou potkat v průběhu finanční kontroly, je třeba zvážit formu spolupráce, nepodcenit tvorbu a celkovou formu kterékoliv z výše zmíněných smluv, důsledně zvážit rizika, která jste ochotni přijmout a podstoupit tvorbou vlastní smlouvy. V případě potřeby se samozřejmě můžete obrátit se žádostí o pomoc při tvorbě těchto důležitých dokumentů na svého daňového poradce nebo právníka.
Slovo na závěr Jsme velice potěšeni kladným přístupem členů KVL ČR k naší společnosti. V dnešním článku chceme v naší bezplatné poradně reagovat na téma, které je přímo z Vašeho oboru. Zajímavý dotaz nám zaslal MVDr. Grejcar, kterému děkujeme a zároveň mu chceme jako poděkování předat CCS kar tu k čerpání pohonných hmot v hodnotě 500 Kč za nejzajímavější dotaz, kter ý jsme v měsíci červenci vybrali. Nebojte se napsat do naší bezplatné poradny. Váš dotaz může pomoci i Vašim kolegům. Braňte se s námi. S úctou a srdečným pozdravem Bc. David Adamovič ZADA a.s. |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
