Zmařené šance kocoura Mikeše

Zmařené šance kocoura Mikeše

Místo vyšetření prodával drahé léky, tvrdí majitel

Věc: Stížnost na špatné ošetření kocoura

V duchu zákona č. 381/1991 Sb. se obracím na vaši Komoru veterinárních lékařů ČR se stížností na postup lékaře X a prosím o prošetření jeho léčebného postupu, jehož výs1edkem bylo podle mého názoru zaviněné, velmi zdlouhavé a patrně i bolestivé úmrtí našeho zvířete – sedmiletého kocoura Mikeše. Zasílám chronologicky popsaný sled událostí, které vedly k úhynu do té doby zcela zdravého zvířete.

No nekupte to!

Začátkem dubna 2002 jsme našli v moči našeho kocoura menší množství krve. Veterinář po sonografickém vyšetření konstatoval, že jde o ledvinový kámen o velikosti 1.5 x 2.8 cm. Kocourovi předepsal antibiotika a bez dalšího vyšetření nás objednal na 16. dubna na operaci kamene. S tou jsme ale váhali, neboť by mělo předcházet další vyšetření, které by mimo jiné objasnilo příčinu tvorby kamene alternativní možnosti léčby. Své obavy manželka sdělila doktoru X při další návštěvě 18. dubna, kdy lékař provedl opětovné vyšetření kamene. Konstatoval, že operace není nutná: kámen zmizel působením antibiotik, které ho rozpustily. Bohužel jsme název antibiotik – rozpouštědla zapomněli, ale měl by být zanesen v lékařských záznamech. Po druhé sonografii, ale opět bez rozboru krve a moči a rentgenu, MVDr. X sdělil, že kocour je vyléčen, ale musí žrát doživotně dietní krmivo Trovet ASD (3 kg za přibližně 300,- Kč), které nám hned prodal.

Kocour předepsanou stravu odmítal, ale nakonec si zvyknul a trochu snědl. V polovině května jsme si ale všimli, že nezvykle dlouho spí a stále více unaveně polehává, nic jej ale nebolelo. Opět jsme vyhledali MVDr. X, který po poslechu Mikešovy srdeční činnosti konstatoval, že kocour má zrychlený tep a špatné srdce, patrně zatížené vrozenou vadou. Lékař provedl opět vyšetření sonografem a zjistil, že kocour má v žaludku smotek chlupů o velikosti 1 x 2 cm. Na základě toho aplikoval lékař kocourovi injekci s antibiotiky a prodal nám léky na srdce (Fortekor – 5 mg ), které měl Mikeš dostávat každý den ráno. Dále předepsal a prodal antibiotika (Baytril 15 mg), která jsme měli kocourovi podávat každý večer. Na vypuzení chuchvalce předepsal a opět prodal pastu Laxatone.

Tablety a záchvaty

Kocourovi jsme podali podle pokynu lékaře půlku prášku na srdce, ale on po spolknutí tabletky okamžitě reagoval záchvatem dušnosti: upadnul na břicho a s roztaženýma nohama a vyplazeným jazykem hlasitě rychle dýchal a žalostně mňoukal. Po několika minutách se vzpamatoval a brzy vyčerpaně usnul. Ráno po další podané půlce tabletky však dostal opět záchvat. Okamžitě jsme volali MVDr. X. Ten nás ale ubezpečil, že záchvaty nejsou v žádném případě reakcí na prášek, ale pokud se kocourův stav nezlepší, že se máme stavit. Téhož dne se kocourův stav stabilizoval natolik, že jsme ho odnesli na zahrádku, kde se vyvenčil, avšak byl velmi unavený a všude polehával. O den později ráno prášek vyzvrátil a celý den jen trochu žral, ale skoro nepil a stále ležel.

V sobotu měl Mikeš opět záchvat, při kterém se dusil, proto jsme odjeli ihned do ordinace, kde ho lékař prohlédl společně se svým kolegou. Po prohlídce oba dva konstatovali, že kocour je dehydrovaný a patrně mu selhávají ledviny. Kocourovi odebrali krev k rozboru a sdělili, že toto vyšetření nenabízejí každému, neboť stojí 450 Kč. Po hodině dalšího čekání v ordinaci MVDr. X sdělil, že se podezření neprokázalo: Mikeš má ledviny v pořádku, ale že má špatnou biochemii, což je důsledek toho, že patrně sežral natrávenou myš. Následně nasadil kocourovi kapačku 200 ml roztoku aplikací přímo do krevního oběhu. Již po cestě z ordinace domů se však u Mikeše opět projevily dýchací potíže. Doma jsme podle pokynu podávali zvířeti vodu z injekční stříkačky. Druhý den jsme se dostavili s kocourem opět na “kapačku”, dostal 250 ml roztoku do krve. Stav kocoura se však zlepšil vždy jen na chvíli během aplikace kapačky, pak se opět zhoršil, těžko dýchal, nehýbal se a nežral.

Udělejte rozbor moče

Pokračovali jsme v kapačkách a podávání léků, které jsme si od něj museli také dokoupit. Odpoledne dne 20. 5. 2002 však Mikeš dostal další záchvat a zvrátil veškerou tekutinu, kterou jsme do něj dostali. Ihned jsme odjeli do ordinace, která je vzdálena od našeho bydliště 45 km. Bezvládný kocourek ale nikoho nezajímal. Po hodině čekání jsem na radu jednoho z přítomných chovatelů s manželkou a Mikešem vyjel do 20 km vzdáleného města na kliniku “Z”.

Přijali nás okamžitě. U Mikeše naměřili tělesnou teplotu 34.5 °C a provedli po konzultaci s námi rozbor krve a rentgen. Zjistilo se, že Mikeš má mnohonásobně nižší množství červených krvinek, než je přijatelné a že umírá na anémii. Byla nám nabídnuta poslední šance: transfuze krve od Mikešovy matky s tím, že naděje je minimální. Bez váhání jsme vyrazili pro matku Mikeše, ale ten mezitím uhynul.

Lékař kliniky nám vysvětlil, že Mikešovi, který trpěl anémií, byla do krevního oběhu dodávána další tekutina, a tím se zvýšil objem látek, které muselo jeho srdce zpracovat. Na to ale neměl dost kyslíku, který se na červené krvinky váže. Pochopil jsem, že srdce kocourka bylo přetěžováno a on se přitom dusil. Záchvaty a dušnost byly nejspíš průvodním jevem jeho onemocnění, kdy včasná a správná diagnóza mohla Mikešovi buď život zachránit a nebo ho alespoň ušetřit trápení.

Rozbor krve nejprve

Bohužel Mikešův ošetřující lékař kromě sonografu a rozboru krve, ke kterému se uchýlil až pozdě, neprovedl jediné vyšetření moče, rentgen, nebo alespoň změření teploty. Přesto našemu kocourkovi postupně měnil diagnózy, ordinoval množství drahých léků, úkonů a krmiv. Za to vše jsme v jeho ordinaci od začátku dubna do 18. května zaplatili více jak 4.030,- Kč. Ani v jednom případě nám nikdo nevystavil účet, ani neposkytl doklad. Tento postup lékař dodržoval i v případě dalších pacientů.

Slyšel jsem, že obdobně nespokojených a postižených chovatelů a zároveň zákazníků zmíněné ordinace je více. Zvěrolékařům nezáleží na zvířatech, která léčí. Jejich cílem je z bezmocnosti zvířat a z lásky jejich majitelů vytěžit co nejvíce. Jejich ordinace s čekárnou připomíná spíše výrobní linku v továrně. Pokud někdo chce mít přednostní péči, musí přijít zadními dveřmi a bude přijat.

Shrnutí

Přesto, že kocour přišel kvůli tomu, že má krev v moči, nebyl mu nikdy proveden její rozbor.

K závěru, že příčinou krve v moči je ledvinový kámen, dospěl lékař pouze na základě sonografie. Bez dalšího vyšetření podal zvířeti antibiotika a navrhnul nákladnou operaci.

Později tvrdil, že se ledvinový kámen o velikosti 1,5 x 2,8 cm ztratil, během 14 dní se rozpustil.

Pak lékař konstatoval, že kocour je zdráv, ale musí již žrát pouze velmi drahé krmivo, zakoupené v ordinaci.

Nechutenství a únava se u kocoura objevily až po léčbě antibiotiky, ale lékař usoudil, že jde o srdeční vadu, léčitelnou drahými léky.

Další vyšetření srdce neprovedl.

Dochází k záchvatům a MVDr. X trvá na své léčbě pomocí “kapaček”.

V okamžiku krize ignoruje nutnost okamžité pomoci, kterou by mohlo být také rychlé ukončení trápení tohoto zvířátka.

Nedostali jsme žádný doklad o tom, kolik jsme zaplatili a zač.

Vyšetření v ordinaci jiného lékaře zjistilo, že dosavadní způsob léčby zvířeti ublížil.

Lékař se provinil proti zákonu § 203 odst. 2, neboť je jeho povinností dbát na zvolení správného způsobu léčby. Porušil také povinnosti upravené v § 61, odst.1 zák. 166/1999 Sb. a § 15 odst. 3 zák. 381/1991 Sb. Nechal se vést úmyslem co největšího vlastního zisku a zavinil smrt zvířete.

Rozuzlení je překvapení

Stížnost i obhajoba obsahuje mnoho stran. Obviněný kolega však předložil důkazy o tom, že celá kauza proběhla úplně jinak. Proto byl nakonec zproštěn obvinění.

Všimněme si tedy nejen nesrovnalostí ve stížnosti samé, ale hlavně toho, jak konzultování současného klinickém stavu pacienta může být majitelem bráno jako měnění diagnóz.

Stále častěji se však objevuje nekolegiální a přímo protiprávní posuzování zákroků ze strany jiných kolegů. Zvláště bez dostatečné znalosti původního stavu pacienta a průběhu léčby se patrně jedná o úmyslné navádění klientů ke stížnostem na konkurenci. Takové jednání našemu stavu, ale ani nám samotným, dobrou pověst nevytvoří.

Připravil MVDr. Petr Matušina