Zpráva ze zasedání GA UEVP 15. 11. 2007, Brusel

Zpráva ze zasedání GA UEVP 15. 11. 2007, Brusel

Úvodem bych rád pro informovanost čtenářů uvedl v krátkosti časový program celého zasedání GA FVE, které se, jak bývá při podzimním zasedání zvykem, uskutečnilo v Bruselu.

Středa 14. 11. Statutární orgány zasedání: 14.00 – 17.00 hod.

Čtvrtek 15. 11. UEVP (asoc. prakt. vet. lékařů): 9.00 – 17.00 hod. (souběžně probíhalo zasedání EASVO, EVERI a UEVH, což jsou státní veterináři, pracovníci ve výzkumu a školství a hygienici)

Pátek 16. 11. GA FVE (valné shromáždění FVE) 9.00 – 17.00.

Jelikož středeční odpolední jednání začalo dříve, než byl náš plánovaný přílet do Bruselu, vpadli jsme přímo zletiště do již rozběhnuté diskuse cca 20 zástupců národních veterinárních komor (nic příjemného).

Čtvrteční zasedání UEVP začalo s malým zpožděním v 9.00 hod. v budově mezinárodního administrativního centra v malém, pro tyto účely velmi dobře vybaveném auditoriu.

Tato skutečnost se táhla jako zlatá nit všemi jednáními FVE a spol. v tomto roce. Připadá mi, že veterinární společnost v Evropě trochu zaspala a ztratila (či nezískala) postavení, které by jí mělo podle našeho názoru náležet. Ozývaly se i hlasy o krizi veterinární profese a prakticky všechny reporty národních komor předložené v Bruselu se tímto tématem zabývaly.

Při této příležitosti mi vedle sedící Ellen Bjerkasová (prezidentka FECAVy)věnovala doplněnou verzi studie, jejíž volný překlad jsem uveřejnil ve Zvěrokruhu (důkaz toho, že problematika má svůj význam a je stále aktuální).

Další bod jednání byl věnován celoživotnímu vzdělávání, jeho systému, hodnocení, povinnosti či nepovinnosti a pod. Snahou UEVP, ale i FVE je (jak jinak) harmonizace v rámci EU.

V návrhu jsou zahrnuty tyto druhy či způsoby vzdělávání:

– četba odborných časopisů,
– studium odborných knih,
– účast na přednáškách a workshopech,
– studium materiálů po internetu,
– autorství publikací v odborných časopisech,
– autorství odborných knih,
– podání odborných přednášek na seminářích a kongresech,
– lektorství v odborných kursech.

Předložen byl systém koeficientů vypočítávajících celkovou „hodnotu“ jednoho každého účastníka tohoto systému vzdělávání atd. K tomuto bodu se rozběhla velmi bohatá diskuse, neboť systémy CPD se v jednotlivých zemích či veterinárních komorách značně liší, problematika je velmi složitá a názory velmi protichůdné. Společným jmenovatelem národních zkušeností je administrativní náročnost, nepřehlednost, obtíže při ohodnocení jednotlivých způsobů vzdělávání,

odmítavý postoj k přepočítávacím koeficientům apod. Navíc vyžadování povinnosti účasti na systému vzdělávání nemá podporu před civilním právem! Z tohoto hlediska se prozatím zdá být nejvhodnější systém dobrovolnosti (jako mají například severské země a Švýcarsko). Obdobný systém doplněný o „nízkonákladové“ odborné semináře na základě mého návrhu ve vzdělávací komisi vcelku úspěšně probíhá. Systém přípravy specialistů by se v současné době, kdy se otvírá EU, kdy se vytvářejí podmínky pro uplatnění vzdělaní ve všech členských zemích atd., neměl řešit na národní úrovni. Specializace by měly vycházet z evropského systému tak, aby certifikovaní specialisté byli uznáváni minimálně po celé EU!

V této souvislosti padl návrh na zavedení mezistupně specializace mezi graduovaným veterinářem a diplomovaným specialistou, tzv. aknowledged vet. Předpokladem tohoto stupně specializace je možnost a schopnost uplatnění v rámci celé EU.

Další bod programu řešil nekomerční přeshraniční transport společenských zvířat.

Bylo konstatováno, že zde obecně panuje zmatek. BYLO NAVRŽENO, ABY Z HLEDISKA IDENTIFIKACE BYLO AKCEPTOVÁNO POUZE OZNAČENÍ ČIPEM neboť tetování je neprůkazné, nečitelné a nemá sjednocenou mezinárodní Zpráva ze zasedání GA UEVP 15. 11. 2007, Brusel Z ČINNOSTI KOMORY 8 ZVĚROKRUH 12/2007 databázi. Na základě zkušeností bylo navrženo zkrácení pozorovací doby u vztekliny ze šesti na tři měsíce

Z hlediska prevence šíření leischmaniózy, babesiózy, ehrlichie a filariózy (tzv. tick treatment period) se navrhuje prodloužení doby aplikace na sedm dní před transportem s tím, že bude požadováno její označení do pasu.

Potvrzena byla oprávněnost požadavku ostrovních států (Irsko, U. K., Malta, Švédsko a Finsko) na vyžadování povinnosti provést před transportem do těchto států léčbu proti Echinococcus multilocularis.

Další část jednání byla věnována programu CAHP, což znamená Kompletní program zdraví zvířat. Pochopitelně problematika byla projednávána z hlediska podílu a významu účasti veterinárního lékaře.

UEVP považuje problematiku za významnou z těchto důvodů:

– rozšiřování EU,
– výrazné zvýšení obchodního transportu a s tím související transport potravin živ. původu a živých zvířat,
– odhaduje se, že v r. 2020 stoupne poptávka po bílkovinách živočišného původu o 50%!
– zvýšená migrace lidí,
– nebezpečí nových infekčních chorob přenosných ze zvířat na člověka (60 %humánních patogenů jsou zoonózy. Od r. 1980 bylo zaregistrováno 87 nových patogenů pro člověka).

K zajištění vysokého stupně veřejného zdraví a bezpečnosti potravin je nutné:

– zvýšit ekonomickou úroveň zemědělského venkova, potažmo farmářství, včetně zlepšení kvality výživy hosp. zvířat.

– dbát na welfare zvířat včetně všech potřebných zoohygienických opatření ovlivňujících biosekuritu chovu na farmách. Důležitá je kontrola pohybu lidí na farmách, dezinfekční program. Zdraví a welfare zvířat a následně potravin živočišného původu, stejně jako možnosti šíření infekčních chorob jsou výrazně ovlivňovány při transportu. Je nutnézabránit nekontrolovatelnému, příp. ilegálnímu transportu, který je z tohoto hlediska velice rizikový.

Významnou roli z hlediska šíření chorob hraje i transport malých zvířat (leischmanióza, echinococcosis aj.)

Čím větší pohyb lidí a zvířat, tím větší problém s šířením chorob a přenosem chorob na člověka.

Dr. A. Rabitsch (A) kromě soukromé praxe provádí i státní dozor nad přeshraničním transportem zvířat. Ve svém vystoupení dokladoval otřesné případy týrání zvířat během transportu na kterých se podílí především nedostatek prostoru, nedostatek vody, příliš dlouhé transporty, přeprava příliš mladých zvířat, technické nedostatky dopravních prostředků. V takových podmínkách je samozřejmě navíc zvýšené riziko přenosu infekčních chorob.

Součástí předloženého materiálu byly i návrhy opatření, včetně konstatování, že za tuto problematiku nesou zodpovědnost především veterináři, kteří by měli být garantem welfare i zdraví i při transportu zvířat.

V další části programu byla probírána tematika simultánního překládání, rozpočet na rok 2008, akreditace středních veterinárních škol, nebezpečná plemena psů v jednotlivých státech (řešení) apod.

V oblasti výuky veterinárních techniků, která by nás, veterináře, mohla také zajímat (sehnat dobrého veterinárního technika je často velký problém), je snahou opět harmonizovat výuku v rámci EU a vytvořit jednotný evaluační a akreditační systém tak, aby byla možná volná migrace těchto odborníků po celé Evropě. V jednotlivých zemích existují různé přístupy a názory, různé tradice a samozřejmě různá kvalita. V rámci EU již existuje systém (DASVENT) hodnocení a akreditace škol, nicméně je nutné v rámci Evropy ujasnit, co to je veterinary nurse (technik, asistent), co se od nich očekává, jakou roli v činnosti veterinární profese by měli hrát, jaké kompetence jim budou svěřeny.

V další části programu listopadového zasedání FVE vystoupil prezident Walter Winding a seznámil auditorium s konceptem „one health“. Tato přednáška pro mě byla svým obsahem a především zaměřením nejzajímavější, neboť vychází z obsahově správné a opodstatněné myšlenky, tj. „jeden svět, jedno zdraví, jedna medicína“. Tato koncepce či idea je nejvýznamnějším možným přínosem ze strany veterinární profese pro současnou a budoucí lidskou společnost. Zároveň je jedinečnou možností prezentovat a obhájit význam a postavení veterinární profese ve společnosti.

Vzhledem k závažnosti a aktuálnosti této problematiky bych se k tomuto tématu rád vrátil s podrobnějším vyjádřením v příštím čísle našeho časopisu.

MVDr. Kyllar