PsiKočkyDomácí zvířataOstatní zvířataKoněPtáciHlodavciExotická zvířataPrasataostatní
Zobrazuji stranu 30 z 461 (záznamy 146 až 150 z celkových 2302)
Vážení návštěvníci poradny, vážení tazatelé,
účelem této poradny je prvotní odpověď na Váš dotaz, snaha orientovat Vás v popsaném problému. Většina onemocnění nelze – bohužel – vyřešit jednoduše e-mailem nebo telefonem. V žádném případě neslouží tato poradna k hodnocení práce veterinárních lékařů, k ověřování diagnóz či znalostí toho kterého veterinárního pracoviště a není v žádném konkurenčním vztahu k poskytovatelům veterinární péče. Tyto webové stránky jsou nekomerční a nemohou nahradit konzultaci u Vašeho veterinárního lékaře. Nežádejte, prosím, abychom vám doporučili nějaký veterinární léčivý přípravek, krmivo, či dietu pod obchodním názvem toho kterého výrobce. Rovněž tak nepožadujte doporučení konkrétního veterinárního lékaře, nebo veterinárního pracoviště.
Z výše uvedených důvodů si vás dovolujeme upozornit, že dotazy, které budou komerčně hodnotící, či návodné, jakož i dotazy, které budou ať už v pozitivním, či negativním smyslu uvádět jména a adresy konkrétních veterinárních lékařů, či klinik, případně budou obsahovat vulgární výrazy nebudou zveřejňovány.
Děkujeme za pochopení
- Sára2015-08-28 22:03:50109.81.33.123Dobrý den mám pochybnosti v léčbě kočky a chtěla jsem znát druhý názor. Požádala jsem proto veterináře , kde byla léčena o rentgenové snímky. Bylo mi sděleno, že snímky se bohužel neukládají. Známý naopak říkal, že je povinnost veterináře snímky archivovat. Jaký je, prosím, Váš názor? Děkuji!
Odpovídající: MVDr. Martin GrymVážená paní Sáro,
mám pro Vás dvě zprávy: jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá spočívá v tom, že ohledně povinnosti veterinárního lékaře uchovávat rentgenové snímky máte pravdu. Tuto povinnost ukládá §13 odst 2 Profesního řádu KVL ČR, a tato povinnost trvá 3 roky od zhotovení snímku. Ta špatná zpráva zní, že neexistuje žádný právní předpis, který by veterinárnímu lékaři ukládal povinnost lékařskou dokumentaci včetně snímků vydat chovateli. Už jen z toho důvodu, že právě rentgenové snímky musí dle Profesní řádu tři roky fyzicky či elektronicky uchovávat. Vyžádat si tuto dokumentaci mohou pouze kontrolní orgány.
S pozdravem,
MVDr. Martin Grym - Petra2015-08-28 19:16:41213.220.239.10Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu ohledně leptospirozy u mé 4 leté kobylky. Dělala jsem krve konkrétně na leptospirozu, protože se potýkáme s velkou invazí potkanů ve stáji. V krevním séru byly zjištěny protilátky proti Leptospira interrogans sérovar grippotyphosa v titru 200 a tento titr byl ohodnocen jako dubiózní. Zhruba za 14 dní chci nechat test zopakovat. Jak postupovat dál v případech, že se hodnoty sníží, zvýší nebo zůstanou stejné? Dá se vůbec odhadnout, jestli kobylku může postihnout měsíční slepota nebo problém se zabřeznutím? Vím, že vakcína se jěště řeší, můžou pomoct antibiotika, pokud si tím prochází aktuálně? A jde z testu odhadnout, kdy se kobylka přibližně nakazila? Jak se zbavit účinně potkanu, aniž bychom ohrozili koně a další zvířata, která se u stájí pohybují? Děkuji za rady!
Odpovídající: MVDr. Karel DanielVelmi obecně: titr 1:200 není vysoký a svědčí pouze o tom, že zvíře přišlo do styku se zmíněným antigenem. Pokud by se hodnota titru významně zvyšovala a mohli bychom spolehlivě eliminovat odchylku způsobenou interpretací laboratorního vyšetření, znamenalo by to, že první výsledek stanovil hodnotu ve velmi raném post.infekčním stadiu nebo že poté došlo k superinfekci. Pokud bude hodnota titru stejná nebo nižší znamená to pouze, že zvíře přišlo někdy v minulosti do styku se zmíněným antigenem.
Spolehlivě odhadovat možnost zdravotních komplikací z tohoto nálezu není možné.
Pokud bychom zjistili akutní infekci - bakteriémii - což je sledováním hladiny titru obtížné, daleko důležitější jsou klinické příznaky, lze doporučit přeléčení pomocí antibiotik.
Účinnou deratizaci je nejlépe nechat provést profesionální firmou. Po zvážení možnosti ohrožení ostatních zvířat i člověka.
MVDr. K. Daniel - Zdena Machová2015-08-28 17:00:4879.98.158.34Dobrý den chtěla bych se zeptat mám 8 letou fenku kníračku poslední 2 roky se ji zpozdí hárání zhruba o 2 měsíce a samotné hárání je jen takové špinění žádná čistá krev může to být stářím. Jinak je pořád živá někdy až moc má chuť k jídlu a chce si pořád hrát. Je to normální jednou měla štěňata.
Odpovídající: MVDr. Lubomír HošekVážená paní Machová,
feny většinou hárají celý život až do vysokého věku, někdy i bývá pozorován pokles intenzity příznaků říje. Vámi popisované příznaky říje mohou být ještě v hranici normálnosti a fena nemusí mít jiný problém do konce života a hárání může výjimečně i ustat. Obecně ale v tomto věku spíš hovořím s chovateli o preventivní kastraci, jakékoli nepravidelnosti v říji spíše posunují rozhodování k provedení zákroku. Zvažte ještě s vaším lékařem její kompletní zdravotní stav a případně naplánujte operaci.
MVDr. Lubomír Hošek - lenka2015-08-27 22:02:5589.102.146.174Dobrý den, obracím se na vás s dotazem. Mám zakrslého králíka bude mu 7 let, před 2 měsíci mi přestal jíst, tak jsem šla k veterináři a ten ho musel uspat a zadní zuby (stoličky) zbrousit. potom králík jedl dobře, ale teď mi opět nejedl, šli jsme opět k dr. ten řekl, že musí zase na operaci do narkózy, že má zadní zuby které mu rostou do stran a že kvůli tomu nemůže jíst, že se mu vytáčí, po operaci mi řekl, že mu musel dva zuby vytrhnout, protože ten jeden že byl špatný a že u toho druhého byl abces? A prý se to může opakovat každý měsíc? Nevím si už rady, ale králíčkovi už je přeci jen 7 let a každý měsíc ho nechat uspávat mi nepřijde moc dobré. Nehledě na to kolik to stojí peněz. Nyní mi hrozně pelíchá, úplně mu vypadává srst, sice pod ní má novou, ale nevím jestli je to spojené s tím zákrokem? Prosím o váš názor. Prý na obrušování chleba nemám dávat. Moc vám děkuji. Lenka
Odpovídající: MVDr. Tomáš FichtelDobrý den,
děkujeme za dotaz. Bohužel je obtížné zaujmout konkrétní stanovisko bez znalosti přesného nálezu. Nicméně Vámi uváděné postupy, které Vám kolega předestřel jsou reálné a v mnohých případech jsou jedinou možností jak pacientovi pomoci. Pokud máte pochybnosti, navštivte odborné pracoviště které se uvedenou problematikou zabývá (jestliže jím není již navštívené pracoviště, vyjádření kolegy by napovídalo, že je).
MVDr. Tomáš Fichtel
- Marta2015-08-27 20:52:0887.249.156.199Dobrý den, máme dospělého psa s problémy se škrábáním a ušima. Veterinář doporučil zkusit hypoalergenní potravu jako možnost zjistit příčinu. Z důvodu stále se vracejících zánětů obou uší nedostává hovězí maso již několik let. Nepomáhá.... Můžete mi prosím poradit, jaké jsou hypoalergenní složky potravy? Z různých zdrojů: kuře, krůta, králík, jehně a vynechat obilniny včetně kukuřice (tedy brambory a rýže). Nyní již měsíc má granule kuře + brambory (lisované za studena). Jako další verzi zkusíme krůta + brambory + rýže (jiný výrobce). Ještě další dotaz: Je potřeba měnit granule po cca měsíci nebo psovi nevadí, když má stále tu samou značku granulí? Kromě granulí nemá jinou stravu, občas jen uvařené kuře nebo králíka. Děkuji
Odpovídající: MVDr. Lubomír HošekDobrý den,
alergie na krmivo může být pouze jednou z mnoha příčin zdravotních problémů vašeho psa. Nelze říct, která složka krmiva je alergen a nebo není. Alergie u psa může vzniknout na téměř kteroukoliv obilninu a nebo druh masa, který je zkrmován po delší dobu než 6 týdnů. Pokud chceme zjistit, zda daný pacient je nebo není alergický na některou složku krmiva musíme zahájit eliminační dietu. Eliminační dieta spočívá ve vyloučení všech předchozích zdrojů bílkovin a uhlohydrátů a nahrazení jich novými. V praxi to znamená najít takový druh masa a přílohy, kterými doposud pes nebyl krmený. Pokud je to nereálné pak lze použít speciální veterinární dietu, kde jsou bílkovinné a uhlohydrátové složky krmiva tzv. hydrolyzovány. Hydrolyzované bílkoviny (a uhlohydráty) jsou speciálně upravené („rozsekané“) na menší částice a nezpůsobují alergickou reakci. Tato dieta musí být striktně dodržovaná alespoň 6-8 týdnů a pokud dojde k vymizení příznaků, je možné potvrdit diagnózu alergie na krmivo. Pak by měla následovat tzv. provokační fáze, kdy se postupně každý týden přidávají jednotlivé složky předchozího krmiva a po které složce se objeví stejné klinické příznaky, to je udaného pacienta hlavní alergen. Pokud po eliminační dietě dojde pouze k mírnému zlepšení, tak kromě potravní alergie musíme hledat další příčinu a pokud dieta nemá žádný efekt, tak potravní alergie není příčinou popisovaných problémů. Každopádně plánování diety a následné kontroly klinického stavu je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem, aby terapii dal řád a systém.MVDr. Zlatka Hošková
